Letošní Český národní den proti rakovině se zaměří na nádorová onemocnění plic

 

Předsedkyně Ligy proti rakovině MUDr. Michaela Fridrichová vysvětluje důvody návratu k tématu rakoviny plic: „Nejsmutnější na této diagnóze je to, že příčinou většiny onemocnění je kouření. Mnoha úmrtím a onemocněním by se dalo předejít. Kouření má dopad na zdraví jedince, na zdraví pasivních kuřáků, je zároveň zbytečnou zátěží pro zdravotnický systém.“ Z posledních dostupných zdrojů vyplývá, že výskyt i úmrtnost u mužů mírně klesá, u žen naopak roste. V roce 2016 na bronchogenní karcinom zemřelo 5 555 osob. Liga letos na podporu nekouření vydává nad rámec letáčku ke sbírce také malé bohatě ilustrované příruční leporelo, kde jednoduše, srozumitelně a s humorem poukazuje na negativní důsledky kouření, a naopak na výhody, které každému jedinci, který se rozhodne s tímto zlozvykem skončit, přináší.

Primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK MUDr. Jiří Votruba, Ph.D. konstatuje, že v posledních letech dochází k významným posunům v technologii a v pracovních postupech při diagnostice, což umožňuje záchyt časnějších stádií nádorů a vyšší šanci na úspěšnou léčbu. Zároveň upozorňuje: „Můžeme zdokonalovat diagnostiku i metody léčby, účinnější by ovšem bylo, kdyby lidé přestali kouřit.“
 
 
 
Prevence se vyplatí i Pražanům

Podle informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR onemocnělo nově v ČR zhoubným nádorem průdušnice, průdušek a plic v roce 2015 – 6484 lidí a v roce 2016 – 6782 osob. Z toho v Praze se v roce 2015 jednalo o 775 a v roce 2016 o 792 nových nemocných. Prevence je proto jednoznačně na místě i v našem hlavním městě.
 
Příznaky rakoviny plic

Plíce jsou orgánem, který má v sobě málo nervových zakončení, proto nemoc v počátečních stádiích nebolí. Až ve chvíli, kdy pacienti například vykašlávají krev, začne je něco bolet nebo začnou výrazně hubnout, tak teprve tehdy začínají řešit, že je něco špatně, ale to už bývá třetí nebo čtvrté stadium. Lékaře většinou vyhledají až v tento okamžik, časné příznaky si lidé s rakovinou nespojí. První příznaky jako je kašel, sípání či změnu barvy vykašlávaného hlenu, lidé přecházejí bez povšimnutí. Často nádor lékaři objeví v rámci jiných, například předoperačních vyšetření.
 
Ve vybraných lékárnách lze navštívit Poradny plicního věku

Jistou preventivní variantu, jak si široká veřejnost může nechat překontrolovat stav svých plic představuje služba tak zvané Poradny plicního věku, kterou poskytuje síť lékáren Alphega.  Lékárníci plíce měří pomocí screeningového přístroje, který změří rychlost výdechu. Tu pak  porovná s průměrnými hodnotami zdravého člověka. Na základě porovnání pak lékárníci určí hypotetickou hodnotu takzvaného plicního věku. To je věk, kterému odpovídá funkce plic zjištěná při vyšetření. Měření trvá přibližně deset minut. Lékárníci se zájemce nejprve ptají například na to, jestli byl nedávno nachlazen nebo zda pociťuje dušnost, do měřicího přístroje poté zadají tělesné rozměry, pohlaví a věk. Výsledky porovnají s hodnotami zdravého člověka.
 
Při zjištění plicní choroby doporučují lékárníci navštívit praktického lékaře. Akce Poradna plicního věku má podle lékárníků smysl i proto, že lidé při podobných měřeních spíše zajdou do lékárny než k lékařům do ordinace. Prostředí zde je pro ně méně zavazující. Lékárníci například u lidí mohou zjistit  určitou míru průduškové obstrukce. Ta se projevuje tím, že člověk nedokáže vydechnout plyny z plic tak rychle, jak by měl. Může tedy trpět chronickou obstrukční plicní nemocí nebo průduškovým astmatem. Cílem metody měření plicního věku je včasný záchyt nemocných a prevence závažných plicních chorob.
 
 
 
FOTO: kouření je podle lékařů v případě rakoviny plic tím hlavním rizikovým faktorem, proto by mělo za všech okolností platit heslo "normální je nekouřit"
 

Zdroj: pixabay.com
 
Podle názorů některých lékařů by pacient, který hodně kouří a na spirometrickém vyšetření dechu je mu zjištěn začátek obstrukce dýchacích cest, měl podstoupit vyšetření na počítačové tomografii. Takoví pacienti mají zhruba čtyřikrát vyšší riziko plicní rakoviny. Od praktického lékaře by takovíto pacienti měli ihned zamířit k lékaři plicnímu.

Vyplatí se také pravidelné preventivní prohlídky u praktických lékařů

Pojištěnci mají v současné době nárok na preventivní prohlídku jednou za dva roky u praktického lékaře, dvakrát ročně u zubaře a ženy navíc jednou do roka u gynekologa. Od 30 let pak mohou podstoupit jednou za dva roky také vyšetření na hladinu cukru v krvi. Pacienti trpící cukrovkou, vysokým krevním tlakem či kardiovaskulárními poruchami mají od 50 let věku nárok na vyšetření týkající se ledvin. Další preventivní prohlídky se týkají dětí.
 
Osvětové materiály Státního zdravotního ústavu
 
 
 
V prevenci je aktivní také pražská hygiena
 
HSHMP má v nabídce, v rámci své preventivně - osvětové činnosti, preventivní program nazvaný „JSEM IN, JÁ NEKOUŘÍM!“ určený v převážné míře dětem a studentům. Zájemci si mohou prohlédnout modely demonstrující vliv kouření na lidské zdraví – model zdravé plíce, model s emfyzémem nebo s rakovinou plic. Mezi další zajímavé pomůcky pražských hygieniků patří model dehtu a hlenu, složek cigaretového kouře, které se usazují v plicích a následně jsou z nich vykašlávány. Kuřáci mají možnost absolvovat měření CO ve vydechovaném vzduchu a otestovat tak svou závislost nejen přístrojem, ale také pomocí Fägerströmova testu, který určuje míru závislosti na nikotinu pomocí jednoduchých otázek. Všem kuřákům je rovněž doporučena návštěva odborného Centra pro odvykání kouření a předány kontakty.
 
V Praze 14. 5. 2019
 
Mgr. Zbyněk Boublík
tiskový mluvčí HSHMP