Onemocnění COVID-19 se i nadále šíří komunitně ve všech krajích

Hygienická stanice hlavního města Prahy publikuje tiskovou zprávu Ministerstva zdravotnictví k aktuální epidemiologické situaci onemocnění covid-19:

 


Ministerstvo zdravotnictví na základě vyhodnocení aktuální epidemiologické situace aktualizovalo stupně pohotovosti. I nadále jsou všechny kraje zařazené do třetího stupně pohotovosti, který značí komunitní šíření onemocnění COVID-19, příznačný je také pro nárůst počtu nemocných, kteří vyžadují hospitalizační péči.

 

 

Ministerstvo zdravotnictví zařadilo všechny kraje do červeného stupně pohotovosti na základě analýzy příslušných parametrů. Jedná se např. o epidemiologická kritéria, denní přírůstky pozitivně diagnostikovaných pacientů, týdenní a 14denní trendy, počty hospitalizací nebo o přítomnost komunitního šíření dle hlášení KHS.

 

 

„V minulých dnech jsme zaznamenali stabilizaci epidemiologické situace. Denní počty pozitivně diagnostikovaných pacientů rapidně nenarůstají, což představuje určitou naději na úspěšné zvládnutí epidemie. Je prokazatelné, že zavedená opatření mají svůj význam. Rozhodně ale nemáme vyhráno, dle našich predikcí budou počty pozitivně diagnostikovaných pacientů stále mezi 12-15 tisíci denně. Musíme proto zůstat i nadále obezřetní a zavedená opatření důsledně dodržovat“ popsal aktuální stav ministr zdravotnictví Jan Blatný.

 


FOTO: ilustrační obrázek

 


CO JE DŮVODEM PRO  PŘIJÍMÁNÍ OPATŘENÍ MZ A KRIZOVÝCH OPATŘENÍ VLÁDY ČR



Zlepšení epidemiologické situace v Praze

 

„Na základě dat, která máme k dispozici, je patrné, že epidemiologická situace v Praze se zlepšuje. A to jak v záchytech, tak v relativním procentu pozitivních osob. Naopak velmi riziková je situace v Jihomoravském kraji,“ říká k situaci v regionech hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.


HODNOCENÍ MINISTERSTVA ZDRAVOTNÍCTVÍ AKTUÁLNÍ EPIDEMIOLOGICKÉ SITUACE covid-19 v Praze

(sekce hlavní hygieničky ČR)

 

Na území hlavního města Prahy (HMP) dochází k pozvolnému poklesu případů onemocnění COVID19, průměrný denní přírůstek v sedmidenním horizontu je 850 případů (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel 70případů), tento pokles se již projevuje ve sledovaném parametru počtu případů za 14 dní, aktuálně tato hodnota v Praze okolo 1 200 případů na 100 tisíc obyvatel, což je zhruba o 10% méně než v týdnu předchozím, ještě markantnější rozdíl je u 7denních počtů, týdenní nárůst / 100 000 obyvatel je 492 případů, což představuje v % předchozího týdne, 67.4%.
Bohužel i přes tento příznivý trend a celková čísla, neklesá počet nově diagnostikovaných případů u osob seniorního věku, čímž je navyšován podíl této věkové skupiny na celkovém počtu případů v Praze, aktuálně cca jedna pětina denních počtu případů v Praze je hlášena u osob starších 65 let, v posledních dnech až jedna čtvrtina.
Přes tento mírně příznivý trend posledních dní i nadále je hlášen vysoký počet případů u nichž není znám zdroj nákazy, což ukazuje na přetrvávající komunitní šíření onemocnění a potenciál dalšího šíření onemocnění v populaci je tak i nadále velmi vysoký, onemocnění masivně prochází populací napříč všemi věkovými kategoriemi, toto dokladuje i vysoký počet pozitivních záchytů na počet testovaných osob (25 %).
Co se týče věkové struktury případů, tak i nadále platí, že z větší části jsou případy zaznamenávány u mladší a střední generace, s převážně bezpříznakovým nebo mírným průběhem onemocnění, bohužel však vzhledem k vysokému počtu nově diagnostikovaných případů přibývá počet případů ve zranitelných/seniorních skupinách obyvatel, což sebou přináší i vyšší počet hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče, tj. pacientů v těžkém stavu.
Negativním aspektem je nárůst podílu případů u osob starších 65 let, který se pohybuje okolo 21 % z celkového počtu případů hlášených v HMP.
Primárně jsou zaznamenávaný případy v souvislosti s výskytem v rodině nebo na pracovišti.
Rizikový a negativním aspektem je narůstající počet záchytu ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociální služeb, a to jak u zdravotníků/sociálních pracovníků, tak u pacientů/klientů, což společně s vysokým přírůstky v seniorní populaci a často polymorbidním stavem klientů zařízení, vede k zvýšenému počtu nových hospitalizací, včetně hospitalizací na JIP.
Epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 je v HMP i nadále zhoršená a vykazuje všechny znaky komunitního přenosu, což společně s vysokými denními přírůstky, včetně záchytu u seniorní populace a nárustem počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu, řadí Prahu nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

Hlavní zdroje nákazy

 

„Hlavními zdroji nákazy jsou stále případy, kdy se dotyční nakazí v rodině nebo na pracovišti. Apelujeme proto na zaměstnavatele, aby umožňovali svým zaměstnancům home office, pokud to povaha práce umožňuje. Je nutné konstatovat, že nadále evidujeme vysoké počty nakažených pacientů v rizikových skupinách. Také proto bylo mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví nařízeno plošné testování zaměstnanců a pacientů v zařízeních sociálních služeb v pobytové formě, stejně jako v týdenních stacionářích," dodává hlavní hygienička ČR Rážová.

 

Stále vysoké podíly záchytu onemocnění na počet testů

 

Počty denních přírůstků osob pozitivně diagnostikovaných na onemocnění COVID19 stále korelují s počtem testů, které odběrová centra provedou. Jejich počet překračuje v některých dnech i hranici 45 tisíc.

 

„V České republice je stále vysoký podíl záchytu onemocnění na objem testů. Pozitivní zprávou sice je, že tento indikátor vykazuje stagnaci a částečně i trend k poklesu, přesto však současná data ukazují na spíše pomalejší brzdění epidemie. Situace se liší v různých regionech, asi největší zlepšení nyní pozorujeme v Praze. Rovněž kleslo reprodukční číslo, jehož odhadovaná hodnota je cca 1. Avšak pro efektivní snížení zátěže populace a zejména nemocnic je toto stále nedostatečné, potřebujeme hodnotu snížit po 1. Rizikovým faktorem nadále zůstává vysoký počet nakažených seniorů a zranitelných skupin obyvatel,“ zmiňuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

 

„Stále platí, že kapacita lůžek intenzivní péče a přístrojová kapacita je dostatečná z pohledu zajištění péče pro všechny, kteří jsou přijímáni do nemocnic. Dochází k průběžné k reprofilizaci lůžek s cílem jejich navýšení pro případ nárůstu nemocných, limitem je počet personálu," uvedl ohledně intenzivní a lůžkové péče předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.

 


FOTO: ilustrační obrázek

 


PREZENTACE Z TISKOVÉ KONFERENCE:

 

Aktuální epidemiologická situace a výsledky trasování a testování

MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D.
náměstkyně ministra zdravotnictví - Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví - hlavní hygienička ČR

Vývoj epidemie COVID-19 v ČR Souhrn hlavních statistických ukazatelů

prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR

COVID-19 a systém lůžkové péče ČR

prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM,
Klinická skupina II COVID-19
MZ Národní dispečink intenzivní péče COVID-19
Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP

Principy vývoje nového rizikového skóre COVID-19 pro kraje

------------------------------------------------

Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci v České republice přistoupila Vláda ČR k dalším plošným opatřením. Týkají se např. zákazu nočního vycházení nebo povinného zavedení home office, pokud to povaha práce umožňuje.

 

Stupně pohotovosti a opatření vyplývající z aktuální epidemiologické situace v ČR najdete na této interaktivní mapě. Mimořádná a ochranná opatření a lokální nařízení orgánů ochrany veřejného zdraví nebo krajských hygienických stanic jsou k dispozici na webových stránkách ke koronaviru.



V Praze 6.11.2020

 

Mgr. Kryštof Berka
Ministerstvo zdravotnictví
odbor komunikace s veřejností
tiskové oddělení