V Praze letos prozatím spalničkami onemocněla rovná stovka lidí

Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos v České republice významně vzrostl počet onemocnění spalničkami. K 4. 12. 2018 SZÚ evidoval prozatím 182 nemocných, loni to přitom bylo 142. Výrazné navýšení výskytu spalniček se letos projevilo především v Praze. Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen HSHMP) zaznamenala do data 7. 12. 2018 rovnou stovku případů. V předchozích letech se přitom jednalo o ojedinělá onemocnění zavlečená ze zahraničí. V průměru se tak letos v Praze každý týden objevily jeden až dva nové případy. Odborníci upozorňují, že mezi nemocnými byla i řada neočkovaných dětí, ačkoli je očkování proti spalničkám povinné.

 

„Každá populace, ve které klesne počet očkováním chráněných osob pod 95%  je ohrožena výskytem daného onemocnění,“ upozorňuje MUDr. Zdeňka Jágrová, pověřená zastupováním ředitele HSHMP a ředitelka protiepidemického odboru HSHMP.  Jak ukázaly pravidelné kontroly prováděné HSHMP v roce 2018 v ordinacích pražských praktických lékařů pro děti a dorost, u pražských dětí narozených v roce 2014 proočkovanost  poklesla na úroveň 71,3% dětí z ročníku. Z dohledatelných důvodů vyplývá, že 20 % rodičů očkování buď odmítá nebo očkování svých dětí odsouvá do jejich vyššího věku. 10 % rodičů pak neochotu nechat děti očkovat vysvětluje dočasnou kontraindikací,  nejčastěji pro zvýšenou nemocnost dítěte. To je však podle Zdeňky Jágrové právě velká chyba: „Často nemocné děti jsou náchylné jakémukoliv onemocnění, spalničky nevyjímaje,“ podotýká.

 

Negativní vliv obecně vzrůstající tendence části rodičů proti očkování dětí na zvýšení počtu nemocných spalničkami v Praze dokládá detailnější statistika.  Nejvyšší specifická nemocnost spalničkami v Praze se letos projevila ve skupině dětí do 1 roku věku. V přepočtu na 100 000 obyvatel,  z dosud zjištěných případů, onemocnělo 39,2 těchto dětí.  Vzhledem ke svému nízkému věku  zatím tyto děti nemohly být očkovány. V ČR se děti proti spalničkám očkují od 13 měsíců věku. Ve věkové skupině od 1 roku do 5 let onemocnělo 20,5 dětí v přepočtu na 100 000 obyvatel. Paradoxně právě děti z této věkové skupiny mívají z očkování největší profit.  U mladých lidí ve věku 15 – 18 let pak v Praze letos spalničkami onemocnělo v přepočtu na 100 000 obyvatel 11 osob.

 

FOTO č. 1: ilustrační obrázek

 

Zdroj: https://ecdc.europa.eu

 

HSHMP přístup některých rodičů ohledně očkování sleduje se znepokojením: „Je to velmi smutné.  Očkování přitom představuje jednu z nejdostupnějších  preventivních aktivit. Škoda, že někteří rodiče podléhají nejrůznějším neúplným či zavádějícím informacím,“ podotýká Zdeňka Jágrová. „Problematiku očkování doporučujeme konzultovat s registrujícími praktickými dětskými lékaři, kteří děti znají, mají k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci, vědí, kdy se dítě může očkovat, jak se může očkovat, jakou dávkou…,“ ozřejmuje.  „Spolehlivé, podložené a objektivní informace k očkování poskytují například také hygienické stanice, Státní ústav pro kontrolu léčiv či Státní zdravotní ústav,“ doplňuje.

 

S nežádoucími účinky očkování je to jako s nežádoucími účinky léků

 

K možným nežádoucím účinkům očkování MUDr. Jágrová podotýká: „Ve vztahu k samotnému onemocnění,  proti kterému se očkuje,  jde o rizika zanedbatelná. Samozřejmě, že  každé očkování představuje pro organismus určitý zásah. Jde však o podobnou situaci srovnatelnou například s užíváním antibiotik. Když lidé berou  antibiotika, tak také mohou v menší části případů zaznamenat nežádoucí reakci organismu. Po aplikaci trojvakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím se tak v naprostém minimu případů může asi za 12 dní objevit něco jako lehčí průběh  onemocnění spalničkami. Jde o reakci, která je očekávána,  uváděna v příbalových letácích, není třeba se jí obávat, na rozdíl od samotného onemocnění není dlouhodobá. Lékaři spalničky u dětí neradi vidí. Hrozí totiž rizika vývoje komplikací, například v podobě výskytu těžké pneumonie, která se velmi obtížně léčí nebo zánětu mozku. Léčba je pak daleko složitější a pro dítě náročnější. V krajních případech může končit až fatálně,“ dodává Zdeňka Jágrová.

 

Co se děje, když někdo spalničkami onemocní?

 

Platná legislativa ukládá povinnou hospitalizaci nemocného na infekčním oddělení lůžkového zdravotnického zařízení. Osoby v kontaktu s nemocným jsou vyšetřeny:  pokud mají ochranný titr protilátek proti spalničkám nijak se neomezují, pokud nejsou chráněny zůstávají v karanténě, a to až do 21. dne  od okamžiku  posledního kontaktu s nemocným.

 

Spalničky: nejnakažlivější onemocnění na světě

 

Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové infekční onemocnění šířící se vzdušnou cestou kapénkami nebo přímým kontaktem s infikovanými sekrety.

Virus je vylučován čtyři dny před prvními příznaky nemoci, tedy v době, kdy je dítě či dospělý zcela zdráv a může nakazit všechny vnímavé osoby ve svém okolí. K vylučování viru však dochází ještě další čtyři dny po výsevu vyrážky. Ve vzduchu virus vydrží cirkulovat další dvě až tři hodiny poté, co nakažený člověk místo opustí.

 

FOTO č. 2: ilustrační obrázek

 

Zdroj: www.khsova.cz

 

Některé odborné studie uvádějí, že od člověka nakaženého chřipkou se nakazí další tři vnímavé osoby, od člověka nakaženého spalničkami však až dalších osmnáct lidí. Proto se spalničky považují za jedno z nejnakažlivějších infekčních onemocnění.

 

Projevy onemocnění

 

Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.

 

Vzhledem k tomu, že spalničky jsou označovány za dětskou nemoc, bývá onemocnění u dospělých odhaleno později, a spalničky jim tak mohou způsobit vážnější problémy. Onemocnění může zkomplikovat zápal plic, zánět středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánět mozku. U neočkovaných a oslabených jedinců může průběh onemocnění v extrémních případech skončit až fatálně. Na spalničky není žádný specifický lék.

Léčí se pouze projevy onemocnění - horečka a další nepříjemné symptomy.

Vyšší proočkovanost doporučuje i Světová zdravotnická organizace

 

V Česku a Evropě se v uplynulých dekádách dařilo díky vysoké proočkovanosti populace výskyt spalniček téměř vymýtit. Bohužel v posledních letech proočkovanost v Česku a Evropě klesá. Spalničky se tak v terénu zákonitě objevují stále častěji.

Loni propukla lokální epidemie spalniček v Moravskoslezském kraji, dříve také v kraji Ústeckém.

Stejně tak epidemii spalniček již zažilo několik evropských zemí včetně Německa a Itálie. Zhoršená situace je aktuálně v Rumunsku a Srbsku. Mezi další evropské země, které spalničky již potrápily patří Řecko, Ukrajina, Kyrgyzstán, Bosna a Hercegovina, Rusko nebo Gruzie.

K výrazně zvýšenému počtu lidí očkovaných proti spalničkám vyzvala již 25. února roku 2015 na zasedání v dánské Kodani evropské země a státy střední Asie Světová zdravotnická organizace.

 

FOTO č. 3: ilustrační obrázek

 

Zdroj: https://ecdc.europa.eu


V Česku je očkování proti spalničkám povinné. Je součástí takzvané trojvakcíny, která chrání také proti zarděnkám a příušnicím.

 

V Praze 20. 12. 2018

 

Mgr. Zbyněk Boublík
tiskový mluvčí HSHMP