V Praze probíhá epidemický výskyt spalniček: jen letos v lednu 35 nových nemocných

12 nových, laboratorně potvrzených případů onemocnění spalničkami v Praze zaznamenala v 5. kalendářním týdnu roku 2019 Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) jako věcně a místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v našem hlavním městě. V průběhu celého měsíce ledna 2019 v Praze spalničkami nově onemocnělo 35 lidí. Již od roku 2018 v Praze probíhá epidemický výskyt spalniček. Za rok 2018 pražští hygienici v metropoli evidovali 103 nemocných. K datu 1. 2. 2019 tak v Praze od začátku předešlého roku 2018 spalničkami onemocnělo 138 osob. 

 

 

Spalničky procházejí Evropou

 

V Evropské unii se spalničky vyskytovaly v roce 2018  ve 20 státech, nejvíce zasáhly Rumunsko (5 376 případů) Francii (2 902 případů), dále  Itálii a Řecko. Podle dosavadních hlášení v Evropě v roce 2018 spalničkám podlehlo 35 osob. Jednou z nejvíce postižených zemí spalničkami na evropském kontinentu je Ukrajina, která v roce 2018 hlásila 54 000 případů onemocnění a 16 úmrtí.
 
Proti spalničkám chrání výhradně očkování, proočkovanost však v ČR klesá
 
Osoby, které již spalničky prodělaly již znovu onemocnět nemohou. Ze zkušeností HSHMP v roce 2018 vyplývá, že prokazatelně jsou chráněny  i  děti do 18 let věku, které byly očkovány dvěma dávkami očkovací látky.  S očkováním proti spalničkám v ČR se započalo roce 1969, nejprve se podávala pouze jedna dávka očkovací látky, která  dnes již nezaručuje  ochranu. Proto u osob  ve věku  30 – 50 let již nelze v plném rozsahu ochranu navozenou očkováním odhadnout, je třeba, aby bylo provedeno vyšetření protilátek. V ČR poklesla proočkovanost pod žádoucích 95%, a proto je zde nyní možnost nákazy tímto onemocněním.
 
Spalničky: velice rychlé šíření onemocnění
 
Spalničky patří mezi jedno z nejvíce nakažlivých onemocnění. Uvádí se, že jeden nemocný může nakazit až 18 vnímavých osob. Vzhledem k tomu, že se jedná o onemocnění přenášené vzduchem, lze se nákaze jen obtížně bránit. Při výskytu onemocnění je tedy třeba ověřit, zda osoby v kontaktu s nemocným mají protilátky a jsou před onemocněním chráněny. Pokud ano, pak nejsou nijak omezovány. Osoby, které chráněny nejsou a byly v přímém kontaktu s nemocným se musí podrobit karanténě.  Karanténa trvá od  7. do 21. dne ode dne posledního kontaktu s nemocným. Takto je stanovena karanténa proto, že onemocnět člověk může nejdříve 7. den po kontaktu s nemocným a nejpozději 21. den po kontaktu. Obvykle většina lidí onemocní okolo 10. až 14. dne ode dne posledního kontaktu s nemocným.  Nemocný člověk je infekční 1 den před výskytem prvních obtíží a 4 dny před a 4 dny  po výskytu exantému.

 

FOTO: ilustrační obrázek

 

 

Projevy onemocnění

 

Jak již výše uvedeno, spalničky jsou vysoce nakažlivé virové infekční onemocnění šířící se vzdušnou cestou kapénkami nebo přímým kontaktem s infikovanými slinami či hleny. Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.

 

Vzhledem k tomu, že spalničky jsou označovány za dětskou nemoc, bývá onemocnění u dospělých odhaleno později, a spalničky jim tak mohou způsobit vážnější problémy. Onemocnění může zkomplikovat zápal plic, zánět středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánět mozku.
U neočkovaných a oslabených jedinců může průběh onemocnění v extrémních případech skončit až fatálně. Na spalničky není žádný specifický lék. Léčí se pouze projevy onemocnění - horečka a další nepříjemné symptomy.

 

V Praze 3.2.2019

 

MUDr. Zdeňka Jágrová
pověřená zastupováním ředitele HSHMP

 

Kontakt:
 
Mgr. Zbyněk Boublík
tiskový mluvčí HSHMP
t: 733 673 948
e: zbynek.boublik@hygpraha.cz