Home InformaceZákon č. 106/1999 Sb.

Zákon č. 106/1999 Sb.

Informace pro veřejnost o podmínkách práva přístupu k informacím a o podmínkách, za nichž jsou informace poskytovány v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

I. Důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost, popis organizační struktury

Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) je správním úřadem zřízeným zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Působnost orgánu ochrany veřejného zdraví dle citovaného zákona vykonává na území hlavního města Prahy.

HSHMP jako subjekt práva veřejného je organizační složkou státu. Funkci jejího zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví ČR, které je současně jejím nadřízeným orgánem.

V čele HSHMP stojí ředitel jmenovaný státním tajemníkem Ministerstva zdravotnictví ČR na základě zákona o státní službě. Řediteli HSHMP jsou organizačně přímo podřízeni ředitel sekce ochrany a podpory veřejného zdraví, ředitel odboru správních činností, ředitel odboru ekonomicko provozního, sekretariát a krizový manažer HSHMP. Ředitele HSHMP v době jeho nepřítomnosti zastupuje osoba určená na základě zákona o státní službě.

HSHMP se člení na sekci, odbory a oddělení začleněná v jednotlivých odborech/sekci. Dále je v organizační struktuře vyčleněn útvar sekretariát ředitele, jehož součástí je i pracoviště krizového řízení.

Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví sestává z následujících odborů/oddělení:

  1. odbor protiepidemický,
  2. odbor hygieny obecné a komunální,
  3. odbor hygieny práce,
  4. odbor hygieny výživy a předmětů běžného užívání,
  5. odbor hygieny dětí a mladistvých,

Odbor správních činností tvoří:

  1. oddělení právní a dokumentační
    a
  2. oddělení personální.

Odbor ekonomicko provozních činností tvoří:

  1. oddělení ekonomické
    a
  2. oddělení provozní.

Z hlediska územní působnosti se HSHMP člení na pracoviště v sídle v Rytířská 12, Praha 1, a 6 poboček. S těmito pobočkami HSHMP tvoří jednotný funkční organizační a ekonomický celek.

Na základě ustanovení § 82 odst. 2 výše citovaného zákona HSHMP v jejím správním obvodu náleží:

  1. Vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, vyplývajícího z ustanovení § 84 a následujících citované zákonné úpravy.
  2. Vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví, včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť.
  3. Na návrh povinného subjektu rozhodnutím zařazovat práce do příslušných kategorií a stanovovat, které práce jsou pracemi rizikovými a vést evidenci rizikových prací.
  4. Vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinností zaměstnavatele, zajistit pracovně lékařské služby uložené zvláštním právním předpisem.
  5. Provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání.
  6. Zřizovat komise v případech zákonem stanovených.
  7. Plnit úkoly dotčeného správního úřadu.
  8. Uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotnických rizik.
  9. V rozsahu stanoveném zákonem projednávat přestupky.
  10. Nařizovat, organizovat, řídit, popř. i provádět opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a v uvedeném rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických zařízení a určovat jim, která provedou opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění.
  11. Nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a opatření k ochraně zdraví při výskytu zdravotně závadných výrobků, vod a jiných mimořádných událostech a rozhodovat o jejich ukončení.
  12. Usměrňovat a kontrolovat činnost zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám.
  13. Nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu zdravotně závadných výrobků, vod a jiných mimořádných událostech a rozhodovat o jejich ukončení.
  14. Stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách.
  15. Nařídit osobě provozující stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění zdravotní nezávadnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocnění z pokrmů a určit rozsah a dobu plnění této povinnosti.
  16. Provádět epidemiologická šetření.
  17. Provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence, negativního ovlivňování zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a pracovních podmínek.
  18. Spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu.
  19. Podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.
  20. Potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění, že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku, jejich ukončení, popřípadě jejich trvání.

Oprávnění zaměstnanců HSHMP

Zaměstnanci HSHMP se při plnění úkolů a výkonu oprávnění podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zvláštních právních předpisů, které upravují působnost orgánů ochrany veřejného zdraví, prokazují služebním průkazem, jehož vzor je upraven prováděcím právním předpisem. Pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů a ke zjištění ohniska nákazy, k nařízení, provedení a kontrole epidemiologických opatření mohou v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele vstupovat do obydlí fyzických osob. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle tohoto zákona k zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění. Dále jsou kontrolující zaměstnanci HS HMP oprávněni vstoupit do obydlí fyzické osoby ke zjištění zdroje hluku a vibrací, kterým byl překročen v chráněných prostorech hygienický limit hluku nebo vibrací a ke zjištění zdroje neionizujícího záření, kterým byla v místě přístupném fyzickým osobám překročena nejvyšší přípustná hodnota neionizujícího záření. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit.

Zaměstnanci HSHMP mohou po předložení služebního průkazu plnit úkoly státního zdravotního dozoru podle zákona, je-li přítomna fyzická osoba, která je podnikatelem, spolupracující rodinný příslušník nebo zaměstnanec fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo zaměstnanec, popřípadě člen statutárního orgánu právnické osoby nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby. Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou oprávněni požadovat důkazy o splnění stanovených povinností a provádět měření a odebírat vzorky potřebné pro výkon státního zdravotního dozoru. V rozsahu nezbytném pro výkon zákonem stanovených oprávnění mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené zdravotnickými zařízeními, včetně zdravotnické dokumentace zaměstnanců vedené zařízením vykonávajícím pracovně lékařské služby, a činit si z ní výpisy.

Zaměstnanci HSHMP jsou oprávněni přizvat k účasti na plnění úkolů podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zvláštních právních předpisů zaměstnance zdravotního ústavu, popřípadě jiné odborně způsobilé osoby. Tito zaměstnanci zdravotního ústavu a jiné odborně způsobilé osoby mají práva a povinnosti kontrolních zaměstnanců, a to v rozsahu pověření daného jim příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Kontrolované osoby jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění v rozsahu pověření. Zaměstnance zdravotního ústavu a jiné odborně způsobilé osoby nelze pověřit oprávněním ukládat opatření nebo sankce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů.

Pokud není v předchozích odstavcích uvedeno jinak, mají kontrolované osoby povinnosti a zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, vykonávající státní zdravotní dozor, oprávnění a povinnosti podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

HSHMP je oprávněna za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem provozovat informační systém, který nakládá s informacemi o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o epidemiologii drogových závislostí.

Veškeré odborné činnosti související s výkonem státní správy podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zvláštních právních předpisů, zajišťují jednotlivé odbory v úseku odborných činností takto:

Odbor hygieny obecné a komunální

Sleduje, usměrňuje a kontroluje plnění povinností stanovených především zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcími předpis k tomuto zákonu, v oblasti péče o životní podmínky. V rozsahu vymezeném náplní oboru hodnotí zdravotní rizika, stanovuje či prosazuje jejich odstranění nebo zmírnění. Za tímto účelem zejména:

  • Plánuje, organizuje, řídí a provádí státní zdravotní dozor:

– v oblasti zásobování pitnou a teplou vodou, výrobků přicházejících do styku s vodou, koupališť a saun;

– kvality povrchových vod vhodných ke koupání v souladu s požadavky zákona o vodách, včetně zákonem svěřeného výkonu státní správy;

– nad výkonem činností epidemiologicky závažných a prověřuje znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví u osob tyto činnosti vykonávajících;

– nad plněním požadavků na vnitřní prostředí staveb ubytovacích zařízení a pro shromažďování většího počtu osob a staveb pro obchod;

– v oblasti ochrany před hlukem a vibracemi v životním (mimopracovním) prostředí;

– v oblasti ochrany před neionizujícím zářením v životním (mimopracovním) prostředí.

  • Řeší podněty obyvatel, orgánů státní správy a samosprávy v oblasti životních (mimopracovních) podmínek (hluk, bydlení, voda, ovzduší, odpady ap.), a k tomu účelu provádí nebo zajišťuje provedení hodnocení zdravotních rizik.
  • Plní úkoly HSHMP jako dotčeného správního orgánu v územních, stavebních a kolaudačních a dalších řízeních vedených podle zvláštních předpisů (např. stavební zákon, zákon o vodách, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon o integrované prevenci).
  • Podílí se na státním dozoru nad plněním hygienických požadavků stanovených zákonem o pohřebnictví včetně schvalování provozních řádů a stanovení dalších požadavků v oblasti pohřebnictví.
  • Podílí se na plnění opatření v oblasti ochrany ovzduší v rozsahu vymezeném zákonem o ochraně ovzduší.
  • Podílí se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních podmínek.
  • Spolupracuje se správními orgány a orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky regionu.

Odbor hygieny výživy a předmětů běžného užívání

Sleduje vliv výživy na zdraví populace v konkrétním životním a pracovním prostředí z hlediska podmínek a příčin vzniku a šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění a ostatních poruch zdraví. Z výsledků dozorové činnosti hodnotí zdravotní rizika, k jejich odstranění či zmírnění stanovuje a prosazuje preventivní nebo represivní opatření. Za tímto účelem zejména:

  • Plánuje, organizuje, řídí a provádí státní zdravotní dozor:

– v oblasti poskytování stravovacích služeb podle předpisů Evropských společenství, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, vše ve znění pozdějších předpisů;

– v oblasti bezpečnosti potravin při zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví spotřebitele, nebo zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin podle předpisů Evropských společenství, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

– v oblasti předmětů běžného užívání (dále jen „PBU“) podle předpisů Evropských společenství a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; a zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů.

  • Podílí se na šetření alimentárních nákaz v provozovnách, kde jsou vykonávány činnosti epidemiologicky závažné tj. při výrobě, při uvádění potravin do oběhu, a ve stravovacích službách a navrhuje příslušná opatření k zamezení jejich šíření.
  • Zajišťuje provedení příslušných opatření ve stravovacích službách v souvislosti s hlášením nebezpečných výrobků evropským Systémem rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF).
  • Zajišťuje provedení opatření hlavního hygienika ČR na úseku potravin a pokrmů;
  • Kontroluje zdravotní nezávadnost PBU, především v oblasti nově zaváděných technických zařízení, nových materiálů a velkých technologických celků.
  • Zajišťuje provedení příslušných opatření v oblasti PBU v souvislosti s hlášením nebezpečných výrobků evropským Systémem rychlého varování RAPEX a RASFF, popř. jiných orgánů v oblasti PBU.
  • Prověřuje znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví u fyzických osob vykonávajících činnost epidemiologicky závažnou dle § 19 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů;
  • Ověřuje rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub podle vyhlášky č. 475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub).
  • Plní povinnosti HSHMP jako dotčeného správního orgánu v řízeních vedených podle zvláštních předpisů, které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví v daném oboru.
  • Řeší podněty spotřebitelů, orgánů státní správy a samosprávy v oblasti stravovacích služeb, PBU a bezpečnosti potravin.

Odbor hygieny dětí a mladistvých

Usměrňuje a kontroluje dodržování zdravých životních podmínek v zařízeních pro výchovu, vzdělávání, v dětských skupinách a zařízeních pro zotavení dětí a mladistvých dle povinností stanovených zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcími předpisy, sleduje vliv výživy na zdraví mladé populace, vliv vnitřního prostředí v zařízeních pro výchovu a vzdělávání, režim dne a podmínky pro pohybovou výchovu a otužování.

Za tímto účelem zejména:

  • Plánuje, organizuje, řídí a provádí státní zdravotní dozor ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku, včetně učňovských pracovišť a středisek praktického vyučování pod správou středních škol, v zařízeních sociálně-výchovné činnosti a zařízeních pro děti vyžadujících okamžitou pomoc a v provozovnách osob s živností péče o dítě do tří let věku v denním režimu nebo s živností mimoškolní výchova a vzdělávání se zaměřením na plnění hygienických požadavků na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid, plnění hygienických požadavků na venkovní hrací plochy a hřiště těchto zařízení a v oblasti stravovacích služeb pro děti a mladistvé.
  • Podílí se na šetření alimentárních nákaz v těchto stravovacích službách a navrhuje příslušná opatření k zamezení jejich šíření.
  • Kontroluje dodržování hygienických požadavků na zotavovací akce a školy v přírodě;
  • Plní povinnosti HSHMP jako dotčeného správního orgánu v řízeních vedených podle zvláštních předpisů, které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví v daném oboru.
  • Hodnotí a usměrňuje režim stravování včetně pitného režimu, režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a učební praxe.
  • Prověřuje znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví u fyzických osob vykonávajících činnost epidemiologicky závažnou dle § 19 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve stravovacích službách školských zařízení, školních bufetech i v jiných objektech v době jejich využití při zotavovacích akcích dětí a dorostu.
  • Podílí se na monitorování vztahů zdravotního stavu dětí a mladistvých a jejich životních podmínek.
  • Kontroluje a řídí místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví dětí a mladistvých.
  • Spolupracuje se správními úřady a orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky v regionu.

Odbor hygieny práce

  • Plánuje, organizuje, řídí a provádí státní zdravotní dozor v oblasti ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a dále i nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť. V této oblasti zajišťuje též hodnocení a řízení zdravotních rizik.
  • Plní povinnosti HSHMP jako dotčeného správního orgánu v řízeních vedených podle zvláštních předpisů, které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví v daném oboru.
  • Lékařské prohlídky po skončení rizikové práce vykonávané na jeho pracovišti, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (následné lékařské prohlídky, mimořádné lékařské prohlídky.
  • Stanovuje zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvl. právní předpis.
  • Stanovuje zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek.
  • Ověřuje podmínky vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání nebo změny zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemoci z povolání.
  • Podílí se na plnění opatření v oblasti nakládání s odpady v rozsahu vymezeném zákonem o odpadech.
  • Kontroluje povinnosti zaměstnavatelů zajistit pracovně lékařské služby.
  • Podílí se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a pracovních podmínek, na kontrole a řízení místních programů ochrany a podpory veřejného zdraví.
  • Vykonává dozor nad pracemi na povrchových pracovištích i pracovištích v podzemí.
  • Vykonává dozor nad pracemi spojenými s expozicí neionizujícího záření a laserů a pracemi spojenými s expozicí chemických karcinogenů v pracovním prostředí.
  • Provádí kontroly v oblasti ochrany zdraví zaměstnanců při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky.
  • Řeší podněty zaměstnanců, odborových orgánů, lékařů pracovně lékařských služeb apod. v oblasti pracovních podmínek.

Odbor protiepidemický

V rámci epidemiologické surveillance sleduje výskyt a povahu nákaz, příčiny a podmínky jejich vzniku a šíření v lidské populaci (včetně nákaz přenosných ze zvířat na člověka) a uplatňuje metody jejich prevence, potlačování a eliminace, resp. eradikace. Výsledky získaných poznatků po analýze přenáší do praxe v odborně zdůvodněných epidemiologických opatřeních, a to jak preventivního, tak i represivního charakteru.

Za tímto účelem zejména:

  • Průběžně plánuje, organizuje, řídí a provádí surveillance nákaz a realizuje opatření proti jejich vzniku a šíření.
  • Plánuje, organizuje, řídí a kontroluje systém pravidelných, zvláštních a mimořádných očkování.
  • Provádí epidemiologická šetření v ohniscích nákazy a nařizuje provedení příslušných protiepidemických opatření (včetně opatření u nozokomiálních nákaz).
  • Podílí se na realizaci imunologických přehledů s cílem objektivizace úrovně imunitního stavu populace a stanovení zásad dalšího postupu prevence vybraných nákaz.
  • Řídí a provádí opatření proti zavlečení a rozšíření nemocí podléhajících řádu WHO.
  • Nařizuje mimořádná opatření při epidemii či nebezpečí jejího vzniku, a pokud to situace vyžaduje, spolupracuje při řešení mimořádných situací s orgány zapojenými do systému krizového řízení a integrovaného záchranného systému.
  • Kontroluje povinnosti zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče na úseku boje proti nozokomiálním nákazám a v případě zjištěných nedostatků přijímá příslušná opatření.
  • Řídí a kontroluje úroveň činnosti na úseku desinfekce, dezinsekce a deratizace, podílí se na ověřování odborné způsobilosti osob tyto činnosti provádějících a přijímá příslušná opatření v případech zjištěných nedostatků.

      II. Místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí

Žádosti o informace, stížnosti, návrhy, podněty a další dožádání lze podávat na uvedených pracovištích přímo buď ústně (i telefonicky) v úřední dny nebo písemným podáním na adresu podatelny HSHMP.

Pracoviště přijímají ústní žádosti v úřední dny

pondělí, středa 07:00 – 16:30

Písemné žádosti v podatelnách v sídle HSHMP a na jednotlivých pobočkách ve dnech

pondělí, středa 08:00 – 11,30 a 12,30 – 16,00
úterý, čtvrtek 08:00 – 11:30 a 12,30 – 15,00
pátek 08,00 – 12,30

Elektronická podání přijímá HSHMP výhradně na adrese své elektronické podatelny

Ústně podanou žádost příslušný pracovník buď ihned vyřídí, je-li to možné, nebo poskytne občanu vysvětlení a poučení. Žádost je podána dnem, kdy byla HSHMP doručena.

Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.

Za písemnou žádost se dle zákona považuje písemné podání:

  • z něhož je zřejmé, že bylo adresováno HSHMP jako povinnému subjektu dle zákona,
  • z něhož vyplývá, že se žadatel domáhá poskytnutí konkrétní informace podle zákona, a to srozumitelným způsobem,
  • které obsahuje dostatek údajů nutných k identifikaci žadatele a jeho doručovací adresu:

– údaji nutnými k identifikace žadatele – fyzické osoby jsou:

  • jméno a příjmení,
  • datum narození,
  • adresa místa trvalého pobytu, event. adresa pro doručování, liší-li se od místa trvalého pobytu;

– údaji nutnými k identifikace žadatele – právnické osoby jsou:

  • název (obchodní firma),
  • identifikační číslo,
  • adresa sídla, event. adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla.Adresou pro doručování může být i elektronická adresa.

Neobsahuje-li písemná žádost výše uvedené náležitosti, není žádostí ve smyslu zákona.

III. Postup, který musí HSHMP dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat

HSHMP posoudí obsah žádosti a:

  1. v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadateleve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil; neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů, rozhodne o odmítnutí žádosti,
  2. v případě, že požadované informace se nevztahují k její působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do sedmi dnů žadateli,
  3. poskytne požadovanou informaci ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od přijetí podání nebo od upřesnění žádosti podle písmene a), a to písemně, nahlédnutím do spisu, včetně možnosti pořídit kopii, nebo na paměťových médiích. Ve stejné lhůtě je HSHMP povinna informovat žadatele, že požadovanou informací nedisponuje.

Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dní. Závažnými důvody jsou:

  1. vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
  2. vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,
  3. konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami HSHMP, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

Rozhodnutí o odmítnutí žádosti

Pokud HSHMP žádosti byť jen zčásti nevyhoví, musí být v zákonné lhůtě pro vyřízení žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popř. její části, s výjimkou případů, kdy se žádost pouze odloží. Žádost o poskytnutí informace může být odmítnuta pouze ze zákonných důvodů.

Rozhodnutí obsahuje:

  • označení povinného subjektu,
  • číslo jednací a datum vydání rozhodnutí,
  • označení příjemce rozhodnutí,
  • výrok s uvedením právních předpisů, podle nichž bylo rozhodováno,
  • odůvodnění každého omezení práva na informace,
  • poučení o místu, době a formě podání opravného prostředku,
  • vlastnoruční podpis pověřeného pracovníka povinného subjektu s uvedením jména, příjmení a funkce.

Rozhodnutí vydává ředitel HSHMP. Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou žadatele. Jestliže HSHMP ve lhůtě pro vyřízení žádosti neposkytla informace či nevydala rozhodnutí podle § 15 odst. 1 zákona, má se za to, že vydala rozhodnutí, kterým informace odepřela. Proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyřízení žádosti.

IV. Místo, lhůta a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí HSHMP, včetně požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech

Proti rozhodnutí HSHMP o odmítnutí žádosti lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí nebo od marného uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti. Odvolání musí splňovat náležitosti písemné žádosti (viz výše). Odvolání se podává v sídle HSHMP nebo na adresu její elektronické podatelny.

HSHMP je povinna odvolání předložit do 15 dnů ode dne jeho doručení svému nadřízenému orgánu, jímž je Ministerstvo zdravotnictví ČR, Palackého nám. 4, Praha 2. Odvolací orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů od předložení odvolání HSHMP. Jestliže v uvedené lhůtě o odvolání nerozhodne, má se za to, že vydal rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil; za den doručení tohoto rozhodnutí se považuje den následující po uplynutí lhůty pro vyřízení odvolání. Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

V. Přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  • Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech),
  • Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky,
  • Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním,
  • Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004, o hygieně potravin
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2017/625, o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin
  • Nařízení Komise č.2073/2005, o mikrobiologických kritériích pro potraviny, ve znění Nařízení ES č.1441/2007 a Nařízení ES č. 365/2010
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1935/2004, o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006 o registraci, povolování a omezování chemických látek
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích
  • Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vod, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění vyhlášky č. 244/2017 Sb.
  • Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch
  • Nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
  • Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení vlády č. 138/2003 Sb., kterým se stanoví vzor služebního průkazu zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví
  • Vyhláška č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let, ve znění vyhlášky č. 521/2005 Sb.
  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění vyhlášky č. 602/2006 Sb.
  • Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 281/2014 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz dětské skupiny do 12 dětí,
  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení

Všechny výše citované právní předpisy v platném znění jsou v elektronické podobě (ASPI) přístupny k nahlédnutí na kterémkoliv pracovišti HSHMP v úředních dnech (pondělí, středa) v době od 8.00 hod do 16.00 hod. Texty jednotlivých právních předpisů najdete také na webových stránkách Ministerstva vnitra, které v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, zveřejňuje stejnopis Sbírky zákonů způsobem umožňujícím dálkový přístup.

VI. Sazebník úhrad za poskytování informací

Pokud si poskytnutí informace v důsledku mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací nebo pořizování kopií, opatřování technických nosičů dat nebo odeslání informací vyžádá vznik nákladů, bude informace žadateli poskytnuta až po prokazatelné úhradě poskytované služby. V takovém případě poskytnutí žádosti předchází písemné oznámení žadateli obsahující výzvu k úhradě nákladů, jejich výši v Kč a odůvodnění s údaji o tom, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla částka HSHMP vyčíslena. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne doručení výše citovaného písemného oznámení požadovanou úhradu nezaplatí, HSHMP jeho žádost odloží. Výši úhrady stanoví sazebník úhrad nákladů:

           VII. Výroční zpráva podle zákona č.106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Výroční zprávy o poskytnutí informací jsou zpracovávány na základě ustanovení § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, který HSHMP jako povinnému subjektu stanovuje každoročně zveřejnit údaje o této činnosti v předepsané struktuře vždy do 1. března roku následujícího. Předmětem výročních zpráv je souhrnná evidence písemných žádostí fyzických a právnických osob o poskytnutí informací.

Výroční zprávy:

Povinně zveřejňované údaje dle zákona 106/1999 Sb.: