Vláda schválila Strategický rámec Zdraví 2030

Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen "HSHMP") informuje širokou veřejnost, že vláda ČR 18. listopadu 2019 projednala strategický dokument Zdraví 2030. Ten řeší, jak má být zdraví české populace rozvíjeno a věnuje se faktorům, kterého ho ovlivňují, a navrhuje řešení. Hlavními tématy jsou podle Ministerstva zdravotnictví reforma primární péče včetně nové koncepce a rozvoje sítě urgentních příjmů, důraz na prevenci, zdravotní gramotnost a odpovědnost občanů za jejich zdraví. Zaměřuje se také na personální stabilizaci zdravotnictví a zapojení vědy a výzkumu do řešení prioritních úkolů. Důležitým prvkem je také integrovaná zdravotní péče a propojení systému zdravotnictví a sociální péče.

 

Má-li být péče o zdraví kvalitní, bezpečná a dlouhodobě udržitelná, je nezbytné usilovat o lepší dostupnost, kvalitu, vstřícnost a etický rozměr zdravotnických služeb. Zároveň je zapotřebí klást větší důraz na ochranu a udržení zdraví, posilovat účast občanů a jejich odpovědnost za vlastní zdraví a cíleně zlepšovat jejich zdravotní gramotnost. Zdraví lidí nemohou zajistit samotní zdravotničtí pracovníci ani samotní občané. K jeho ochraně, udržení i zlepšení je žádoucí vyzvat všechny společenské struktury a využít všech sil a možností. Podle strategického rámce budeme postupovat a bude také podkladem pro vyjednávání s Evropskou komisí o finančních zdrojích pro české zdravotnictví v dalším programovacím období,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

 

Strategický rámec Zdraví 2030 si klade za cíl být základním resortním koncepčním materiálem s meziresortním přesahem a udávat směr rozvoje péče o zdraví obyvatel České republiky pro příští desetiletí. S ohledem na všechny výzvy a současné trendy byly formulovány tři strategické cíle: zlepšení zdravotního stavu populace, optimalizace zdravotnického systému a podpora vědy a výzkumu.

 

Velkou výzvou, se kterou se bude zdravotnictví podle strategického dokumentu Zdraví 2030 muset potýkat, je stárnutí populace. Vyžádá si změny organizace zdravotní péče i jejího financování. Lidé starší 65 let aktuálně tvoří téměř pětinu obyvatel, kolem roku 2030 by to měla být zhruba čtvrtina a v polovině století přibližně třetina. Výrazně přibude osob nad 85 let. Dopad stárnutí již dnes představuje výzvu pro kapacity poskytování dlouhodobé a následné péče. Strategický rámec Zdraví 2030 pro toto navrhuje řešení. „Je nutné podporovat zajištění dostatečných kapacit dlouhodobé péče a podpořit i rozvoj domácí péče jako ekonomicky výhodnější alternativy k hospitalizaci,“ doplnil ministr.

 

Strategický dokument Zdraví 2030 se zaměřuje také na paliativní péči. Kromě tišení bolestí jde i o psychologickou podporu nebo práci s rodinou. V posledním půlroce života absolvuje více než polovina pacientů opakované hospitalizace a téměř 15 procent více než tři hospitalizační pobyty. Řadě těchto hospitalizací lze předejít efektivním managementem péče o umírající. Téměř 60 procent úmrtí je vyvoláno chronickou nemocí, lze se na něj proto připravit. Ročně jde zhruba o 60 000 lidí, kteří by většinou raději umírali doma než v nemocnici.

 

Neposledním důležitým tématem Strategie je reforma primární péče. Jejím cílem je postupná proměna a posílení primární péče tak, aby byla schopna poskytovat v maximálním rozsahu co nejširší, a přitom kvalitní, péči snadno dostupnou každému pacientovi. Dojde také k vybudování rovnoměrné sítě urgentních příjmů a pohotovostní služby v každém okrese a zároveň k zajištění návaznosti pohotovostní služby na urgentní příjmy.

 

V Praze 19. 11. 2019

 

Ing. Gabriela Štěpanyová

ředitelka Odboru komunikace s veřejností
Ministetsvo zdravotnictví