Příušnice a možnosti laboratorní diagnostiky

Příušnice – Parotitis epidemica


V současné době se toto onemocnění vyskytuje i u očkovaných osob. Plošné očkování proti příušnicím bylo zahájeno v ČR v roce 1987. Od roku 1995 se v ČR začala používat smíšená vakcína (spalničky, příušnice, zarděnky – MMR). Jedná se o očkování živými, oslabenými kmeny těchto tří virů. Inkubační doba je mezi 14-25 dny (nejčastěji 16-18 dní).

 

Přenos: Přenos se děje vzdušnou cestou - kapénkovou infekcí nebo vzácně kontaminovanými předměty. Nejčastější výskyt onemocnění je v zimě a na jaře. Onemocnět mohou jak děti, tak adolescenti a mladí dospělí.

 

Klinické projevy: Na začátku je onemocnění charakterizováno malátností, únavou, horečkou, ztrátou chuti k jídlu, bolestí při polykání a mluvení důsledkem zduření příušní žlázy. Otok může postihnou i další slinné žlázy, tedy žlázu podčelistní a podjazykovou.

 

Komplikace: přibližně u pětiny mužů je průběh příušnic komplikován zánětem varlat (orchitidou). Zánět varlat bývá většinou jednostranný, varle je zvětšené a většinou bolestivé. Otok druhého varlete se může rozvinout v odstupu jednoho až tří dnů. Mezi další komplikace nemoci patří: zánět mozkových blan (meningitida), postižení sluchového nervu a tedy postižení sluchu až ohluchnutí, zánět slinivky břišní (pankreatitida), vývoj cukrovky (diabetes mellitus)

 

Nebezpečí pro těhotné ženy  - virus není teratogenní v prvním trimestru však může nastat při onemocnění těhotné vzácná komplikace - úmrtí plodu.

 

Protiepidemická opatření:
Protiepidemická opatření, která se týkají výhradně dětských kolektivů jsou definována ve vyhlášce č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce následujícím způsobem:

1. Hlášení onemocnění příušnicemi
2. Zajištění odběrů a transportu biologického materiálu nemocného k ověření klinické diagnózy v příslušné virologické laboratoři
3. Izolace pacienta u nekomplikovaných případů doma po dobu 9 dní od začátku onemocnění, hospitalizace dle klinické závažnosti a epidemiologických rizik.
4. První klinické vyšetření nemocného dítěte po jeho vyřazení z kolektivního zařízení, druhé po uplynutí 3 týdnů.
5. Po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení se provádí u fyzických osob, které byly v kontaktu s nemocným, lékařský dohled.
6. Po dobu lékařského dohledu se do zařízení přijímají všechny děti s výjimkou oslabených dětí.
7. Děti nevnímavé k nákaze příušnicemi mohou do kolektivního zařízení docházet.
8. Děti nevnímavé k nákaze příušnic z rodin, kde se vyskytlo onemocnění příušnicemi, mohou do zařízení docházet.
9. Dítě vnímavé k nákaze příušnic může do zařízení docházet do 8. dne po prvním styku s nemocným, nejde-li o styk trvalý (při trvalém styku se zastavuje docházka ihned) a od 21. dne po posledním styku s nemocným. Při trvalém styku s nákazou se za poslední den styku považuje 9. den po otoku příušních žláz.
10. Dítě po přestálém onemocnění příušnicemi je možno přijmout do zařízení po souhlasu ošetřujícího lékaře

 

Protiepidemická opatření v dospělých kolektivech nejsou stanovena. Důležité je  přesné stanovení diagnózy onemocnění   potvrzeným laboratorním vyšetřením, bez provedeného laboratorního vyšetření pouze na základě klinického nálezu se nejedná o potvrzený případ onemocnění. V dospělých kolektivech lze doporučit časté větrání, dezinfekci povrchů a zejména ohleduplnost nemocného, který vyhledá včas lékaře a zůstane v domácí izolaci.

 

 

Možnosti laboratorní diagnostiky

http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/NRLs/zard_spal_parotitida/priusnice_metodika_odberu.pdf

 

V Praze dne 09. 06. 2016 

 

MUDr. Zdeňka Jágrová

ředitelka odboru protiepidemického



 


 

Přílohy