HomeAktualityVyjádření generálního ředitele Světové zdravotnické organizace (WHO) Dr. Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse k aktuálnímu výskytu opičích neštovic ve světe
Volný překlad proslovu generálního ředitele Světové zdravotnické organizace (WHO) Dr. Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse z 29.7.2022:
V sobotu 23. července 2022 jsem z důvodů celosvětového šíření opičích neštovic vyhlásil stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. WHO bylo nyní hlášeno více než 18 000 případů opičích neštovic ze 78 zemí, více než 70 % případů je hlášeno z evropských států a 25 % z regionů zemí Ameriky. Dosud evidujeme 5 úmrtí. Asi u 10 % případů je nutné kvůli zvládání bolesti, kterou onemocnění působí, volit hospitalizaci. Toto je nákaza, kterou lze zastavit, pokud se země, komunity a jednotlivci budou vzájemně informovat, brát rizika vážně a podnikat kroky potřebné k zastavení přenosu a ochraně zranitelných skupin. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je zamezit dalšímu šíření této nákazy.. To znamená přijímat bezpečná rozhodnutí pro sebe i ostatní. Pro muže, kteří mají sex s muži, to, v tuto chvíli, znamená snížení počtu sexuálních partnerů, přehodnocení sexu s novými partnery a výměnu kontaktních údajů s novými partnery, aby bylo možné, v případě potřeby, provést trasování rizikových kontaktů. I když 98 % případů je zatím mezi muži, kteří mají sex s muži, opičími neštovicemi se může nakazit kdokoli. Proto WHO doporučuje, aby země přijaly opatření ke snížení rizika přenosu na další zranitelné skupiny, včetně dětí, těhotných žen a osob s oslabenou imunitou. Kromě přenosu pohlavním stykem se opičí neštovice mohou šířit v samotných domácnostech: nejen prostřednictvím úzkého kontaktu mezi lidmi, jako je objímání a líbání, ale i společným používáním kontaminovaných ručníků nebo povlečení. WHO doporučuje cílené očkování pro ty, kteří se setkali s někým, kdo opičími neštovicemi opravdu onemocněl, a těm, kteří se s nákazou mohou s vyšší pravděpodobností setkat, včetně zdravotnických pracovníků, některých laboratorních pracovníků a osob s více sexuálními partnery. V tuto chvíli nedoporučujeme plošné hromadné očkování proti opičím neštovicím. Všechny země se musí zaměřit: na větší zapojení komunit mužů, kteří mají sex s muži do problematiky, aby se dařilo snižovat rizika infekce a dalšího přenosu, poskytování péče nakaženým a ochranu lidských práv a důstojnosti. Stigma a diskriminace mohou být stejně nebezpečné jako jakýkoli virus, naopak by mohly podporovat další šíření nákazy.
Lidské opičí neštovice (monkeypox-MPX) jsou zoonotické virové onemocnění způsobené virem opičích neštovic (MPXV). Od roku 1970, kdy opičí neštovice byly poprvé uznány jako lidská nemoc, byly případy MPX stále častěji hlášeny v několika afrických zemích kvůli kombinaci faktorů, včetně zvýšené expozice (kácení lesů, konflikty a vysídlení), jakož i zlepšeného dozoru a laboratorní kapacity v Africe. První ohnisko MPX hlášené mimo Afriku bylo v roce 2003 ve Spojených státech. Nedávno, v letech 2018 a 2019, byli dva cestovatelé z Velké Británie, jeden z Izraele a jeden ze Singapuru, všichni s cestovní historií do Nigérie, diagnostikováni s MPX. Bylo to poprvé, kdy byli cestovatelé spojováni s přenosem MPXV mimo ohnisko.
Jaký je původ této epidemie?
Na rozdíl od předchozích případů opičích neštovic v Evropě nemá většina nynějších případů v současné epidemii žádnou historii cestování do částí západní a střední Afriky, kde jsou opičí neštovice endemické. Některé z aktuálních případů se zúčastnily stejných akcí v různých zemích EU, kde měly blízký nebo sexuální kontakt s ostatními. K určení přesných okolností, za kterých byli lidé infikováni, je zapotřebí další šetření a sekvenování.
Jak moc se obávat šíření opičích neštovic?
Onemocnění se pravděpodobněji šíří blízkými kontakty, například při sexuálních aktivitách, a v této skupině lze riziko považovat za vysoké. Pravděpodobnost šíření MPX u lidí, kteří mají více sexuálních partnerů, včetně některých skupin mužů, kteří mají sex s muži (MSM), je v EU/EHP považována za vysokou. Je však třeba poznamenat, že pravděpodobnost rozšíření do širší populace je nízká, a že většina případů v současných ohniscích se projevila mírnými příznaky. Orgány veřejného zdraví by v současnosti měly upřednostňovat identifikaci, řízení a sledování případů opičích neštovic.
Jak se virus opičích neštovic přenáší?
Opičí neštovice se mezi lidmi nešíří snadno. K přenosu z člověka na člověka dochází úzkým kontaktem s infekčním materiálem z kožních lézí infikované osoby, prostřednictvím respiračních kapének při dlouhodobém kontaktu tváří v tvář a prostřednictvím tělních výměšků. Převaha diagnostikovaných lidských případů MPX v současné době mezi muži, kteří mají sex s muži, a povaha přítomných lézí v některých případech naznačují, že k přenosu došlo během pohlavního styku.
Jaké jsou příznaky opičích neštovic?
Lidské opičí neštovice často začínají kombinací následujících příznaků: horečka, bolest hlavy, zimnice, vyčerpání, otoky lymfatických uzlin, bolesti zad a svalů. Vyrážka se běžně vyvine jeden až tři dny po nástupu horečky, nejprve se objeví na obličeji a šíří se do dalších částí těla, včetně rukou a nohou. Kožní léze se často nejprve projevují jako makuly, z nichž se vyvíjejí papuly, vezikuly, pustuly, krusty a strupy.
O jak závažnou nemoc se jedná?
Klinické příznaky opičích neštovic jsou obvykle mírné, jako ve většině případů dosud hlášených v Evropě. V Nigérii byla pozorována úmrtnost u západoafrického kmene 3,3 %. Úmrtnost je vyšší u dětí a mladých dospělých a zvláště ohrožení těžkými formami onemocnění jsou jedinci mající problémy s imunitou. Většina lidí se uzdraví během týdnů.
Jak mohu chránit sebe a ostatní proti opičím neštovicím?
Infikovaní lidé by měli zůstat izolováni, dokud strupy neodpadnou, a zejména by se měli vyhýbat úzkému kontaktu s osobami majícími oslabenou imunitu a domácími zvířaty. Dokud se vyrážka nezahojí, doporučuje se zdržet se sexuální aktivity a blízkého fyzického kontaktu. Pozitivní pacienti by doma měli setrvávat ve svém pokoji a používat určené předměty pro domácnost (oděvy, ložní prádlo, ručníky, jídelní náčiní, talíře, sklenice), které by neměly být sdíleny s ostatními členy domácnosti. Rizikové kontakty pozitivního pacienta by měly podrobně sledovat svůj zdravotní stav, zejména případné rozvoje příznaků, a to po dobu 21 dnů od posledního kontaktu a měly by se vyhýbat blízkému fyzickému kontaktu s malými dětmi, těhotnými ženami a osobami s oslabenou imunitou, dokud nejsou MPX vyloučeny. Ošetřovatelé a příbuzní by se měli vyvarovat dotyku kožních lézí pacienta holýma rukama, nosit jednorázové rukavice a dodržovat přísnou hygienu rukou.
Mohou kondomy zabránit přenosu viru opičích neštovic?
Používání kondomů se během sexuálních aktivit důsledně doporučuje jako prevence HIV a jiných pohlavně přenosných chorob. Kondomy samotné však plnou ochranu před přenosem MPXV poskytnout nemohou, protože k přenosu onemocnění stačí kontakt s kožními lézemi .
Měly by osoby, které se vyléčily z opičích neštovic, nosit kondomy?
V současnosti není jasné, zda může dojít k přenosu viru spermatem, a pokud ano, na jak dlouho. Proto se jako preventivní opatření doporučuje používání kondomu během sexuálních aktivit po dobu 12 týdnů po zotavení z onemocnění opičími neštovicemi.
Jaké je riziko širšího přenosu v Evropě?
Vzhledem k neobvykle vysoké frekvenci přenosu z člověka na člověka pozorované v posledních týdnech a pravděpodobnému přenosu v komunitě bez předchozího cestování do endemických oblastí je pravděpodobnost rizika dalšího šíření viru prostřednictvím blízkého kontaktu, například při sexuálních aktivitách, považována za vysokou. Pravděpodobnost přenosu mezi jedinci bez blízkého kontaktu je však považována za velmi nízkou.
Jak se opičí neštovice léčí? Existuje vakcína proti opičím neštovicím?
Léčba je převážně symptomatická a podpůrná, včetně prevence a léčby sekundárních bakteriálních infekcí. Vakcína proti neštovicím může poskytnout zkříženou ochranu proti viru opičích neštovic. Může být použita pro pre- a postexpoziční profylaxi (PEP) blízkých kontaktů se zvýšeným rizikem závažných onemocnění. U skupin se zvýšeným rizikem závažného onemocnění chybí důležité informace o použití aktuálně dostupných vakcín proti neštovicím. Kromě toho jsou potenciálními možnostmi léčby závažných případů antivirotika. Vakcína proti pravým neštovicím, pokud je podána během prvních čtyř dnů po expozici potvrzenému případu opičích neštovic, může mít významný ochranný účinek.
Proč ECDC doporučuje, aby se pozitivní pacienti vyhýbaly kontaktu s domácími zvířaty?
Domácí savci, zejména hlodavci, jsou k nákaze virem opičích neštovic náchylní. Pokud tato domácí zvířata přenesou nemoc na divoká zvířata, existuje riziko, že by se nemoc mohla stát v Evropě endemickou v těchto populacích zvířat. Proto je nutná úzká spolupráce mezi orgány ochrany veřejného a veterinárního zdraví, aby se zabránilo přenosu choroby na volně žijící zvířata.
Opičí neštovice jsou neobvyklé onemocnění, které se však v Evropě objevilo již v minulosti – proč nyní přitahuje takovou pozornost?
Dříve se případy opičích neštovic v Evropě vyskytovaly sporadicky a souvisely s cestováním do endemických zemí, zatímco v dnešních ohniscích pozorujeme neobvyklý výskyt infikovaných případů v komunitě bez cestovních vazeb. Navíc opičí neštovice neúměrně ovlivňují specifické skupiny, tj. muže, kteří mají sex s muži, pravděpodobně kvůli blízkému nebo sexuálnímu kontaktu během nedávných událostí.