Vývoj nákazy svrabem (B86) na území hl. m. Prahy v jednotlivých měsících let 2018 – 2023 (v roce 2023 jen období ledna – dubna)
Tabulka a graf:
Vývoj nákazy svrabem (B86) na území hl. m. Prahy v prvních čtvrtletích let 2018 – 2023
Svrab se přenáší úzkým tělesným kontaktem, dále pak prostřednictvím kontaminovaného ložního prádla a výjimečně oblečení. K přenosu může dojít v rodinách. Často se vyskytuje také profesionální nákaza u zdravotníků a pracovníků sociálních služeb, kteří se nakazí při ošetřování a vyšetřování pacientů a klientů. Hlavním příznakem je silné svědění: na kůži se objeví vyrážka, zejména na rukou, předloktí, vnitřní straně stehen a v okolí pupku.
Nelze přesně specifikovat nejvíce ohroženou věkovou skupinu: rizikovost souvisí se zmiňovaným způsobem přenosu onemocnění.
Svrab představuje riziko pro všechny věkové kategorie – v riziku bývají osoby, které pobývají v lůžkových zařízeních různého typu. Ve zvýšeném riziku onemocnění je také personál vykonávající ošetřovatelskou či pečovatelskou službu v těchto zařízeních a rodinní příslušníci klientů a personálu.
Tabulka
Vývoj nákazy svrabem (B86) na území hl. m. Prahy podle věkových skupin v letech 2018 – 2023
Tabulka a graf:
Nemocnost jednotlivých věkových skupin v Praze svrabem (B86) v přepočtu na 100 000 obyvatel v letech 2018 – 2023
Od konce roku 2022 a v letošním roce HSHMP v Praze eviduje nárůst počtu onemocnění, zejména u dětí a mladých dospělých ve věkové skupině 10 – 24 let. Od začátku letošního roku HSHMP v Praze zachytila větší počet případů ve 2 školách: v první z nich potvrzena 3 onemocnění, ve druhé 7.
Veřejnost se často HSHMP ptá, čím je současný nárůst případů svrabu způsoben? Vysvětlení není jednoduché. Nicméně je pravdou, že se onemocnění vyskytuje opakovaně v cyklech. Epidemické cykly svrabu se objevují obvykle v dlouhých intervalech 15 – 20 let mezi epidemiemi Tyto periody nemají jednoznačné vysvětlení. V „covidových“ letech 2020,2021 a 2022 došlo k poklesu počtu onemocnění, za kterým stála protiepidemická opatření v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19. V předmětné době měli lidé mezi sebou omezené kontakty, prezenční výuku rušily školy všech stupňů včetně vysokých, nefungovaly VŠ koleje, lidé necestovali. Zároveň i v rámci zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb docházelo k menšímu přesunu pacientů a klientů na jiná oddělení.
Po rozvolnění opatření se tím pádem jeví jako možná příčina nárůstu počtu onemocnění kolektivní přecitlivělost a pokles imunity populace. Další příčinou je kromě zvýšeného turismu také snížení lékařské bdělosti v rámci epidemiologické prevence. Z provedených epidemiologických šetření vyplývá, že nemocní s příznaky poměrně dlouho docházeli do zaměstnání, do školy, než bylo vysloveno podezření na onemocnění svrabem.
K šíření onemocnění napomáhá nízká hygienická úroveň, a to zejména z toho důvodu, že pacienti se neléčí, nejsou dodržována protiepidemická opatření. Na druhou stranu onemocnět svrabem může každý člověk. Je dokonce používán termín svrab čistotných, kdy u osob s vysokou hygienickou úrovní je svrab charakterizován slabým klinickým obrazem a diagnóza je velmi obtížná.
Při podezření na výskyt onemocnění HSHMP doporučuje kontaktovat registrujícího praktického lékaře, případně přímo lékaře – specialistu – dermatovenerologa.