Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) se v aktuální praxi setkává s celou řadou dotazů týkajících se dnes velmi frekventované problematiky – instalace tepelných čerpadel. Děje se tak nejen kvůli požadavkům na energetickou náročnost budov, ale svůj vliv sehrávají také vysoké ceny energií. Instalace a zprovoznění tepelného čerpadla je otázkou několika málo dní. Na první pohled se téma jeví veskrze pozitivně, v praxi však přináší i negativa. Může to být například otázka hluku. Ten se může projevit jak ve venkovním prostoru, tak v prostoru samotného, případně přilehlého sousedního objektu. A takový stav již dokáže narušit jinak dříve klidné sousedské vztahy. HSHMP proto nabízí několik preventivních rad, jak případným sousedským sporům předejít.
Pokud je tepelné čerpalo pořizováno do již existující, zkolaudované stavby, není třeba na jeho zprovoznění žádné oficiální povolení. Z pohledu Ministerstva pro místní rozvoj se jedná o výrobek. Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, však tepelné čerpadlo představuje tzv. stacionární zdroj hluku, a tak se na tuto problematiku dívají krajské hygienické stanice (KHS) včetně HSHMP. Při provozu tepelného čerpadla je proto nutné dodržovat opatření, která zákon vyžaduje.
Dle §30 odst. 1 citovaného zákona č. 258/2000 Sb. platí:
„Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště31 správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace32, provozovatel, popřípadě vlastník dráhy32a, osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, a dále provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen “zdroje hluku nebo vibrací”), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Splnění povinnosti k ochraně před hlukem z provozu na pozemních komunikacích nebo dráhách v chráněném venkovním prostoru stavby se považuje i za splnění této povinnosti v chráněném vnitřním prostoru stavby.“
V konkrétní praxi záleží na tom, za jakých podmínek se tepelné čerpadlo umisťuje. Problémy přicházejí v okamžiku, kdy provoz čerpadla (výrobku) začne někomu vadit, například sousedům.
Zjednodušeně dokument říká, že kromě určitých případů není nutné dodatečné umístění a zprovoznění tepelného čerpadla posuzovat orgány státní správy, tzn., že si sice uživatel zařízení koupí a nechá instalovat, ale zároveň je za jeho provoz zodpovědný.
Stavební úřady zahajují řízení v situacích, kdy se jedná o umístění stavby objektu vytápěného tepelným čerpadlem nebo změnu způsobu vytápění objektu. KHS včetně HSHMP pak v těchto řízeních vystupují jako tzv. dotčené orgány státní správy. V průběhu řízení posuzují umístění tepelného čerpadla a ke kolaudaci mohou požadovat průkaz povinnosti dodržet hygienický limit z jeho provozu, tedy doložit akreditované/ autorizované měření hluku.
HSHMP proto v zájmu bezproblémového provozu tepelného čerpadla směrem k jeho okolí doporučuje následující:
1/
Neumisťovat tepelné čerpadlo ventilátorem proti oknům obytných místností souseda (ideálně by nemělo být z obytných místností souseda vidět).
2/
Informovat souseda o umístění tepelného čerpadla.
3/
V případě sousedských sporů nechat po zprovoznění provést měření hluku v součinnosti se sousedem.
4/
Konzultovat umístění tepelného čerpadla se specialistou v oboru akustiky.
5/
Konzultovat umístění tepelného čerpadla s odborným pracovníkem odboru hygieny obecné a komunální jednotlivých KHS dle místa trvalého bydliště, v Praze HSHMP.